Dobrý chléb je ctí a chloubou hospodáře Potřebnou mouku pro kvalitní chléb je možné získat pouze ze žita sklizeného za sucha a dále v suchu uchovávaného. K výrobě chleba je nejdříve potřeba namočit mouku, potom nechat kynout a nakonec péci. Chléb se hněte v díži z lipového dřeva. To se provádí 12 - 15 hodin před pečením. Mouka se před vmícháním musí prosít. V proseté mouce je více vzduchu, který je nezbytný pro správné kynutí chleba, prosívání také způsobí to, že všechna mouka je stejná. Mouka musí být vždy teplá, v opačném případě bude chléb kynout velmi pomalu. Žitnou mouku zalijeme vodou. Poměr žitné mouky a vody závisí na kvalitě a rychlosti kynutí mouky. Velmi důležitá je také teplota vlévané vody. Podle toho rozlišujeme obyčejný a spařený žitný chléb. Na spařený chléb se používá horká voda o teplotě 90 – 95°C. Vlivem té se škrob v mouce změní na rosol, později se rozpustí v cukru, jenž mu dodá charakteristickou nasládlou chuť. Žitný chléb se nechává kynout 6 – 10 hodin. Správně vykynuté těsto má příjemnou kyselost a má více na objemu. Takto vykynuté těsto se prohněte se zbytkem mouky, cukrem a solí. Těsto se musí hníst tak dlouho, dokud se nepřestane lepit na ruce, je příjemné vláčné a když po něm přejedeme prstem, musí na něm zůstat bílá čára. Zpracované těsto se uhladí a dá se na teplé místo dokynout. Před tím, než se začnou tvořit bochníky, se musí těsto rozdělit. Rukama namočenýma v teplé vodě se z díže snažíme vybrat tolik těsta, kolik je potřeba na jeden bochník. Vytvořený bochníček umístíme na kůru poprášenou otruby. V době, kdy vkládáme chléb do trouby, i během pečení, nesmí být v místnosti průvan, jinak chléb popraská. Upečené bochníky přetřeme rosolem, bochníky tak získají lesklejší a hezčí vzhled, zachová se v nich lépe vlhkost a aroma. Potom je možné ho nechat pomalu vychladnout. Uchovává se v suchých, nepříliš chladných místnostech.